|
|
Veřejné prostory historického jádra Brna - náměstí
Vaculíková, Petra ; Doc.Ing.arch.Irena Fialová (oponent) ; Kroupa, Petr (oponent) ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Pelčák, Petr (vedoucí práce)
Proměny fyzické, funkční a sociální struktury města jsou výsledkem celého souboru různě provázaných změn a událostí, které se zásadně podílely na utváření celkového obrazu městského prostředí a života v něm. Dizertační práce je založena na výzkumu náměstí historického jádra města. V prvé řadě se zaměřuje na historický vývoj urbánní textury vnitřního města Brna a jeho náměstí. Hovoříme o náměstí Svobody, Zelném trhu, Dominikánském náměstí, Jakubském náměstí, Kapucínském náměstí a Šilingrově náměstí. Na základě dílčích charakteristik, popisujících vznik, morfologické a funkční změny brněnských náměstí, byla vytvořena klasifikace základních urbanistických typů náměstí. Město Brno jako centrum mezoregionu má významné postavení ve struktuře osídlení. Tento fakt se stal jedním z klíčových aspektů pro výběr referenčních příkladů evropských měst a jejich náměstí. Druhá část dizertační práce je založena na srovnávací studii jednotlivých typů historických náměstí Hledání příčin uvědomělé kompozice či vlivy náhod a okolností, které vtiskly místům osobitou atmosféru, nám mohou zprostředkovat exkurzi do historie náměstí a zodpovědět otázky, jak se s náměstími zacházelo, jak se měnila a proč. Abychom mohli definovat jejich hodnoty, je třeba zabývat se příčinami, které vedly k úpadku významu a role těchto veřejných prostranství. Výběr referenčních příkladů se omezil na rakouské regionální metropole (Graz, Linz, Klagenfurt a Salzburg) s ohledem na podobné klimatické podmínky a společné kulturní a historické souvislosti. Na základě zpracovaných půdorysných grafických schémat jednotlivých náměstí jsou pozorovány vzájemné vztahy mezi tvarem, funkcí a umístěním děl tzv. drobné architektury a sochařství. Výzkum prostorů je dále zaměřen na porovnání aspektů dopravy, zeleně, funkčního využití, výtvarného dotvoření a společenských aktivit. Veřejný prostor je utvářen souborem charakteristických znaků, které podporují rozmanitost a vzájemnou provázanost funkcí. Pro lepší interpretaci výsledků byla stanovena dvě hodnotící kritéria: identifikátor (symbol a identifikace s místem) a magnet (funkce a náplň prostoru). Výsledkem dizertační práce je definování aspektů a prostorotvorných elementů podílejících se na obytnosti náměstí.
|
|
|
Územní studie jižního rozvojového území města Brna
Kavková, Veronika ; Kabela, Miloš (oponent) ; Sátora, Josef (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je návrh využití ploch území, které spadá do jednoho z navrhovaných rozvojových směrů města Brna. Řešeným územím je lokalita pod dálnicí D1, u soutoku řek Svratky a Svitavy, v městské částí Brno-jih. V tomto území se nacházejí vesnice Dolní Heršpice a Přízřenice, které jsou sevřeny okolní zástavbou převážně obchodně-průmyslového charakteru. Předmětem diplomové práce je zejména prověření možnosti využití ploch pro bydlení, kterých v Brně ubývá. Výsledkem práce je urbanistická idea nastiňující možné funkční využití rozsáhlého území 380 ha a námětová studie urbanistické struktury v konkrétní vymezené části.
|
|
|
Vývoj pražských sídlišť: stárnutí a funkční vybavenost
Worschová, Markéta ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Machala, Branislav (oponent)
V současné době žije na českých původně socialistických sídlištích jedna třetina obyvatel České republiky. Z důvodu mnoha problémů, které tyto sídliště provází, se tímto tématem zabývá mnoho vědeckých prací. V mé studii se zaměřuji na analýzu vývoje věkové struktury pražských sídlišť a zkoumám, zda jí úroveň funkční vybavenosti odpovídá. Analytická část se dělí na dva oddíly. Prvním z nich je analýza věkové struktury na základě poskytnutých statistických dat. Druhým je hodnocení úrovně vybavenosti pražských sídlišť pomocí dotazníkového šetření ve vybraném sídlišti. V zásadě bylo potvrzeno, že pražská sídliště opravdu stárnou a tento trend ovlivňuje do určité míry i funkční vybavenost dané lokality. Při tom je důležité řešit potřeby sídlišť individuálně tak, aby byly co nejefektivnější. Na základě analýzy lze usuzovat, že pražská sídliště mají dobrou perspektivu do budoucna. Klíčová slova: Praha; sídliště; stárnutí; funkční vybavenost
|
|
|
Naplněnost územního plánu jako nástroje územního plánování - dokumentace vs. realita
Hrudková, Magdalena ; Perlín, Radim (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Územní plánování je vědou, jež čerpá z přírodních, technických i společenských věd a zároveň proniká do sféry ekonomické, sociální i sféry životního prostředí. Přitom reaguje i na změny společenských podmínek. Úkolem územních plánů, jako dlouhodobých dokumentů, je reagovat na minulý vývoj, soudobé tendence a podporovat budoucí rozvoj. Územní plány pořízené v 90. letech, tedy v prostředí nového politického režimu, měly důležitou roli, podchytit a podpořit územní rozvoj. Mezi města, která pořizovala za nových politických podmínek územní plán, patřila i Plzeň. Účinnost územního plánu Plzně z roku 1995 byla prognózována na 15 let, tedy do loňského roku. V případě snahy o hodnocení územního plánu, je nutné vzít v úvahu změnu nejrůznějších podmínek ve společnosti. Budeme-li respektovat vliv těchto změn, pak hodnotit dobrý nebo špatný plán není možné. Z tohoto důvodu je v této práci přistupováno k jakési úvaze o naplněnosti územního plánu města Plzně.
|
|
|
Územní studie jižního rozvojového území města Brna
Kavková, Veronika ; Kabela, Miloš (oponent) ; Sátora, Josef (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je návrh využití ploch území, které spadá do jednoho z navrhovaných rozvojových směrů města Brna. Řešeným územím je lokalita pod dálnicí D1, u soutoku řek Svratky a Svitavy, v městské částí Brno-jih. V tomto území se nacházejí vesnice Dolní Heršpice a Přízřenice, které jsou sevřeny okolní zástavbou převážně obchodně-průmyslového charakteru. Předmětem diplomové práce je zejména prověření možnosti využití ploch pro bydlení, kterých v Brně ubývá. Výsledkem práce je urbanistická idea nastiňující možné funkční využití rozsáhlého území 380 ha a námětová studie urbanistické struktury v konkrétní vymezené části.
|
|
|
Vývoj pražských sídlišť: stárnutí a funkční vybavenost
Worschová, Markéta ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Machala, Branislav (oponent)
V současné době žije na českých původně socialistických sídlištích jedna třetina obyvatel České republiky. Z důvodu mnoha problémů, které tyto sídliště provází, se tímto tématem zabývá mnoho vědeckých prací. V mé studii se zaměřuji na analýzu vývoje věkové struktury pražských sídlišť a zkoumám, zda jí úroveň funkční vybavenosti odpovídá. Analytická část se dělí na dva oddíly. Prvním z nich je analýza věkové struktury na základě poskytnutých statistických dat. Druhým je hodnocení úrovně vybavenosti pražských sídlišť pomocí dotazníkového šetření ve vybraném sídlišti. V zásadě bylo potvrzeno, že pražská sídliště opravdu stárnou a tento trend ovlivňuje do určité míry i funkční vybavenost dané lokality. Při tom je důležité řešit potřeby sídlišť individuálně tak, aby byly co nejefektivnější. Na základě analýzy lze usuzovat, že pražská sídliště mají dobrou perspektivu do budoucna. Klíčová slova: Praha; sídliště; stárnutí; funkční vybavenost
|
|
|
Naplněnost územního plánu jako nástroje územního plánování - dokumentace vs. realita
Hrudková, Magdalena ; Perlín, Radim (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Územní plánování je vědou, jež čerpá z přírodních, technických i společenských věd a zároveň proniká do sféry ekonomické, sociální i sféry životního prostředí. Přitom reaguje i na změny společenských podmínek. Úkolem územních plánů, jako dlouhodobých dokumentů, je reagovat na minulý vývoj, soudobé tendence a podporovat budoucí rozvoj. Územní plány pořízené v 90. letech, tedy v prostředí nového politického režimu, měly důležitou roli, podchytit a podpořit územní rozvoj. Mezi města, která pořizovala za nových politických podmínek územní plán, patřila i Plzeň. Účinnost územního plánu Plzně z roku 1995 byla prognózována na 15 let, tedy do loňského roku. V případě snahy o hodnocení územního plánu, je nutné vzít v úvahu změnu nejrůznějších podmínek ve společnosti. Budeme-li respektovat vliv těchto změn, pak hodnotit dobrý nebo špatný plán není možné. Z tohoto důvodu je v této práci přistupováno k jakési úvaze o naplněnosti územního plánu města Plzně.
|
|
|
Veřejné prostory historického jádra Brna - náměstí
Vaculíková, Petra ; Doc.Ing.arch.Irena Fialová (oponent) ; Kroupa, Petr (oponent) ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Pelčák, Petr (vedoucí práce)
Proměny fyzické, funkční a sociální struktury města jsou výsledkem celého souboru různě provázaných změn a událostí, které se zásadně podílely na utváření celkového obrazu městského prostředí a života v něm. Dizertační práce je založena na výzkumu náměstí historického jádra města. V prvé řadě se zaměřuje na historický vývoj urbánní textury vnitřního města Brna a jeho náměstí. Hovoříme o náměstí Svobody, Zelném trhu, Dominikánském náměstí, Jakubském náměstí, Kapucínském náměstí a Šilingrově náměstí. Na základě dílčích charakteristik, popisujících vznik, morfologické a funkční změny brněnských náměstí, byla vytvořena klasifikace základních urbanistických typů náměstí. Město Brno jako centrum mezoregionu má významné postavení ve struktuře osídlení. Tento fakt se stal jedním z klíčových aspektů pro výběr referenčních příkladů evropských měst a jejich náměstí. Druhá část dizertační práce je založena na srovnávací studii jednotlivých typů historických náměstí Hledání příčin uvědomělé kompozice či vlivy náhod a okolností, které vtiskly místům osobitou atmosféru, nám mohou zprostředkovat exkurzi do historie náměstí a zodpovědět otázky, jak se s náměstími zacházelo, jak se měnila a proč. Abychom mohli definovat jejich hodnoty, je třeba zabývat se příčinami, které vedly k úpadku významu a role těchto veřejných prostranství. Výběr referenčních příkladů se omezil na rakouské regionální metropole (Graz, Linz, Klagenfurt a Salzburg) s ohledem na podobné klimatické podmínky a společné kulturní a historické souvislosti. Na základě zpracovaných půdorysných grafických schémat jednotlivých náměstí jsou pozorovány vzájemné vztahy mezi tvarem, funkcí a umístěním děl tzv. drobné architektury a sochařství. Výzkum prostorů je dále zaměřen na porovnání aspektů dopravy, zeleně, funkčního využití, výtvarného dotvoření a společenských aktivit. Veřejný prostor je utvářen souborem charakteristických znaků, které podporují rozmanitost a vzájemnou provázanost funkcí. Pro lepší interpretaci výsledků byla stanovena dvě hodnotící kritéria: identifikátor (symbol a identifikace s místem) a magnet (funkce a náplň prostoru). Výsledkem dizertační práce je definování aspektů a prostorotvorných elementů podílejících se na obytnosti náměstí.
|
host ::
RSS.